Hračky plyšové a jiné

Nedávno jsme navštívili jedno známé pražské hračkářství. Hraček plné regály, tedy spíše plyšových nesmyslů vyrobených z bůhví jakých odpadků, ale opravdu kvalitní hračky aby člověk pohledal. Nedělám si iluze o kvalitě výrobků z přidružené výroby JZD Horní Dolní, se kterými jsem si – jako hračkami - hrál jako malý kluk, ale tohle? Každá by podle mého měla splňovat několik základních kritérií: hračka by měla vydržet déle než 14 dnů, nepouštět barvu, ftaláty apod. ale vedle toho především: hračka by měla nějakým způsobem dítě rozvíjet. Pravděpodobně bych přišel i na další, ale tohle je pro mě základ. Hračky prostě neslouží zdaleka jen na jakési zabavení dítěte, když zrovna v televizi neběží žádná vhodná reklama. Hračky se dnes ztrácejí v záplavě panenek anorektiček a steroidových hrdinů světových megapolí a dítě si tak cestu k hodnotné hračce hledá jen nesnadno. Nakonec většinou najde, ale musíme mu k tomu dát alespoň příležitost. Hračky, které již svým vzhledem připomínají spíše pojmenované problémy dnešního světa a černobílý pohled na svět než hračku, ke které si může dítě vytvořit citový vztah bez obav rodičů, že z něho ta samá hračka a jí podobné za pár let vychovají kriminálníka nebo zakomplexovaného adolescenta, který o knížkách ví jen to, že existují a klasická hudba je pro něho téměř nadávka.